O PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMIJaký dopad má plýtvání potravinami na životní prostředí?
Plýtvání potravinami významně poškozuje životní prostředí a klima, protože v celém dodavatelském řetězci od zemědělce po spotřebitele. Patří sem i emise ze zpracování vyhozených potravin, například ze skládek. Kromě toho se při výrobě potravin, které se nakonec vyhodí, zbytečně využívají cenné zdroje, jako je voda a půda.
Vyhozené potraviny jsou zodpovědné za 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů a spotřebu 25 % všech sladkovodních zdrojů (WWF,2024).
Jak plýtvání potravinami ovlivňuje klima a životní prostředí?
Klima je stav okolního prostředí, včetně deště a charakteru počasí, teploty, vlhkosti atd. To vše ovlivňují skleníkové plyny uvolňované do atmosféry, které zadržují teplo a oteplují planetu.
Když mluvíme o životním prostředí, máme na mysli ekosystémy, biologickou rozmanitost a přírodní procesy probíhající kolem nás.
Cesta našich potravin začíná na farmě a končí na našem talíři (nebo v koši). Každý krok má dopad na klima a životní prostředí. V každé fázi se uvolňují emise skleníkových plynů. Vyhozené potraviny proto zanechávají obrovskou ekologickou stopu, protože na této cestě vznikají emise skleníkových plynů a k produkci potravin, které se nakonec vyhodí, je zapotřebí půda a voda.
Například lesy byly přeměněny na ornou půdu a při odlesňování se uvolňují skleníkové plyny. Tuto půdu je však potřeba také zavlažovat, což ji znehodnocuje jako vhodný biotop pro mnoho druhů. Spalováním pohonných hmot se uvolňuje oxid uhličitý a při obdělávání půdy stroji a také při rozvozu potravin do supermarketů a našich domácností se spotřebovávají pohonné hmoty. Palivo se také používá k výrobě elektřiny, která je potřebná k chlazení potravin během přepravy a v našich domácnostech k chlazení a přípravě jídla. Vyhozené potraviny, které končí na skládkách, časem vytváří metan.
To znamená, že když plýtváme potravinami, nejde jen o jídlo, které máme před sebou, ale také o všechny s tím související zdroje a emise.
Pokud přestaneme plýtvat potravinami, můžeme se vyhnout obrovskému množství emisí skleníkových plynů a zbytečnému využívání půdy a vody.
VÍME, ŽEZÁCHRANOU JEDNOHO JÍDLA*, KTERÉ SE NEVYHODÍ, PŘEDEJDEME
*Jedno jídlo = 1 Dobrovak = 1 kg jídla
2,7 kgemisí CO2e se zabrání
s každým zachráněným Dobrovakem
2.8 M²využité půdy za rok
810litrů vody
Dopad na změnu klimatu
Přibližně 30 % celkové světové spotřeby energie se vynaloží v potravinářském odvětví (FAO, 2011). Spotřebovává se k tomu, aby se potraviny dostaly z farem, výrobních závodů a od výrobců až do našich domovů a na talíře. Energie v tomto kontextu znamená palivo používané ve strojích a při dopravě v celém dodavatelském řetězci, ale také elektřinu pro skladování v chladničkách a palivo potřebné pro vaření v domácnostech.
Dopad na ztrátu přirozeného biotopu
Polovina světové obyvatelné půdy se využívá pro zemědělství. Produkce potravin, které se nakonec vyhodí, zabírá 30 % veškeré zemědělské půdy. To je plocha větší než Čína a stejně velká jako Kanada a Indie dohromady (1,4 miliardy hektarů půdy, což je 11,5 % veškeré půdy) (FAO, 2013).
Zemědělsky využívaná půda, jako je travní porost nebo orná půda, je znehodnocena jako vhodný biotop pro mnoho druhů, ohrožuje biologickou rozmanitost a zhoršuje kvalitu půdy.
Dopad na úbytek sladké vody
Pouze 3 % vody na Zemi tvoří sladká voda a pouze 1 % z ní může člověk využívat, protože zbytek je uzavřen například v ledových čepicích (NASA, 2014).
70 % sladké vody na naší planetě se využívá v zemědělství. Ohromující množství 25 % veškeré dostupné sladké vody se používá k zavlažování a produkci potravin, které se vyhodí. To odpovídá trojnásobku množství vody v Ženevském jezeře za rok (FAO, 2013).
Využívání sladké vody k zavlažování zemědělské půdy vyčerpává zásoby podzemní vody, poškozuje rostlinné a živočišné druhy a ovlivňuje biologickou rozmanitost.
ZAČNĚTE ZACHRAŇOVAT JÍDLO JEŠTĚ DNES
Naše aplikace je největším světovým tržištěm s přebytečnými potravinami. Pomáháme uživatelům zachránit nezávadné jídlo před vyhozením a nabízíme dobrou kvalitu za dobrou cenu v místních obchodech, kavárnách a restauracích.